2. Kitzbühel Hockey-Cup 2019

Ten nápad se zrodil někdy v květnu tohoto roku a jak jinak, než u piva. Emailem přišla pozvánka na turnaj do rakouského Kitzbühelu a nám to přišlo jako skvělý nápad. Sice nikdo z nás nevěděl nic o kvalitě tamních soupeřů, ale rozhodli jsme se to zkusit. Psychicky jsem se naladil na to, že by to mohlo dopadnout jako tenkrát v Nymburce, že dostaneme v každém zápase 10 gólů. To by asi ani nebyl Stator, kdyby se krátce před turnajem nezjistilo, že místo původních tří kompletních řad, nás je jen 11 do pole. Organizaci si vzal na starost Michal a tak jsme se v pátek kolem půlnoci všichni sešli na hotelu kousíček od zimního stadionu v Kitzbühelu. Organizátor (Thomas Raidl) nás ujistil, že se jedná opravdu o amatérský turnaj, že jedině dva švýcarské týmy jsou o něco lepší než ostatní. Tomáš, jako kapitán, rozhodl, že když je finále naplánované až na nedělní půl čtvrtou odpoledne, že nám vlastně ani nebude vadit, když ho hrát nebudeme, že prý aspoň budeme dřív doma. Hlavně když nebudeme poslední.

HC STATOR ENVIROS - EISBÄREN GOING (AT)   6:2 (2:1;4:1)

Hned na začátku jsem  se šel znovu ujistit, že se opravdu jedná o amatérský turnaj. Proti nám nastoupilo družstvo v jednotných dresech, 15 hráčích do pole, dvěma brankáři a jedním trenérem! 😮  Byl jsem opětovně ujištěn, že je vše v naprostém pořádku. Naštěstí fakt bylo. V tomto zápase jsme byli ve všem lepší a o to, že soupeř vstřelil 2 góly, se postarali naši dva hráči. Nejprve Tomáš tečoval nahození od modré mimo můj dosah a druhý gól zařídil Matěj (slíbil jsem, že to nebudu víc rozmazávat 😃) Takže po prvním zápase panovala spokojenost, že už to takový propadák nebude.

HC STATOR ENVIROS - EC BLONHOFEN (DE) 2:0 (2:0; 0:0)

Druhý zápas už byl o dost vyrovnanější, ale podařilo se nám jej urvat v náš prospěch. Musím uznat, že takhle dobře dozadu jsem Stator, natož v sestavě, ve které jsme sešli, hrát snad ještě nikdy neviděl. Soupeře jsme pustili jen k několika málo nebezpečným situacím a Matěj trošičku odčinil gól z předchozího zápasu (víc už to fakt rozmazávat nebudu).

HC STATOR ENVIROS - BEANSARA BAUM (DE) 12:0 (6:0;6:0)

Tenhle zápas byl vlastně skoro o ničem. Soupeř v osmi lidech, značně uvolněný (asi pivo) a jednoznančná záležitost v náš prospěch. Výsledky prvního dne dovedly Tomáše k přehodnocení původních plánů o brzkém návratu domů a vyhlásil útok na celkové prvenství v turnaji. Matěj tak bude mít šanci napravit to, co vytvořil v prvním zápase. Tomáš dokonce vyhlásil večerku na půlnoc, takže jsme z vyhlášeného Londonneru odcházeli dávno před tím, než tam začala pořádná kalba.

HC STATOR ENVIROS - SILVAPLANA SILS (CH)  2:0 (2:0; 0:0)

Čekal nás zápas s prvním ze dvou švýcarských týmů a to hned o první místo ve skupině a tím pádem o papírově slabšího soupeře pro semifinále. Teoreticky nám to mohlo být jedno jelikož se ve druhé skupině objevil nečekaný favorit z Německa, který na druhé místo poslal druhý z obávaných švýcarských týmů. V tomhle zápase jsme nebyli lepší, ale dokázali jsme potrestat dvě soupeřovy chyby a díky tomu nás čekala, jak se později ukázalo "švýcarská" neděle. O kvalitě naší hry dozadu hovoří i to, že jsem v základní skupině nedostal žádný gól od soupeře. I ten Matějův z prvního zápasu počítám jako Matějův, byť posledním hráčem, který se dotkl puku byl soupeř 😈

HC STATOR ENVIROS - TEAM FRAUESCHWÄRM (CH) 3:6 (1:4; 2:2) - semifinále

Snad pod dojmem předchozích výsledků jsme tento zápas opravdu krutě podcenili. Hráli jsme totální sračku. To co jsme předváděli v základní skupině bylo pryč a soupeř nám hned na začátku utekl o 3 branky a bylo rozhodnuto. Závěrem jsme sice kosmeticky upravili výsledek na 3:6, ale pravdou je, že jsme na finále nemohli pomýšlet ani chvilku.

HC STATOR ENVIROS - SILVAPLANA SILS (CH) 2:0 (1:0;1:0) - o 3. místo

Odvezeme-li si domů brambory, bude Tomáš pěkně nasranej. Takže jsme dostali zákaz piva po obědě, ten kdo v semifinále už nemohl si musel jít na hoďku lehnout a běda nám, jestli budeme hrát stejně jako v posledním zápase. Soupeř zase nastoupil s tím, že v neděli ještě nedal gól (svoje semifinále prohrál 0:1 s pozdějším vítězem z Německa), takže každý z týmů měl svoji motivaci pro to získat třetí místo. Hrál se vyrovnaný zápas a dlouho to bylo 1:0 pro nás. V druhé půlce se nám podařilo vstřelit pojistku a jelikož jsme dozadu opět drželi, pohár za 3. místo byl náš. Chudák soupeř ani ve třetím nedělním zápase nedal gól a to je, jak podotkl Vorlík, horší než skončit čtvrtý.

První výlet do zahraničí v existenci klubu se velmi povedl. Počáteční očekávání se naštěstí nenaplnila a my jsme nakonec bojovali o vitězství v celém turnaji. Snad budeme mít šanci poprat se o celkové výtězství i v příštím roce. Hlavně Matěj, který teď bude celý rok zpytovat svědomí za první zápas na turnaji. Díky za úspěšnou výpravu patří celému týmu a hlavně Michalovi, za organizaci výpravy. Poděkovat taky musíme organizátorům celého turnaje. Lépe zorganizovaný turnaj jsme ještě nehráli. Kam se hrabe Beroun? To se nedá srovnávat.